ZLATO, MĚNÍM PRÁCI

Odchod z Motorsportu pro mě byl těžký. Hodně jsem se dřela na to, abych se tam dostala a i když to tam nebyl žádný med a po určité době nastal čas posunout se dál, odcházela jsem s těžkým srdcem. Další práce, velké zklamání. Další práce...

Práce ve ŠKODA Motorsport pro mě byla dlouholetým cílem a snem. Díky dřině ve škole a na formuli se mi podařilo dostat se na praxi do skupiny podvozek. Po skončení studií jsem zůstala a nastoupila na oddělení kvality. Práce byla super, i když jí bylo opravdu hodně. Odházela jsem z několika důvodů, které pochopí jen lidé, kteří tam pracují či pracovali. Ten hlavní byl ale vztah. Práce mě  sice naplňovala, ale něco mi přece chybělo. Odstěhoval jsem se na jižní Moravu. Ale abych to mohla udělat, musela jsem si najít jinou práci.

Bylo to těžké, protože když vás živí váš koníček, jen tak nějaká práce vás prostě bavit nebude. Motorsport je jediný tovární tým zabývající se vývojem a stavbou závodních vozidel. Tady v okolí nic takového není a tak jsem hledala alespoň něco podobného. Nastoupila jsem do firmy Czech Sport Aircraft na místo prodejce.

Z Motorsportu jsem byla zvyklá na práci za několik lidí, byla jsem zvyklá sedět v práci běžně 12 hodin, pořád něco řešit. V nové práci jsem přebírala práci za dvě předchozí osoby. Tím, jak jsem byla zvyklá na úplně jiné tempo, měla jsem práci hrozně rychle hotovou. První půlrok to bylo celkem fajn, odpočinek už zjevně moje tělo potřebovalo. Byla jsem doma ve dvě odpoledne, namísto osmi večer. Já jsem normálně nevěděla, co s tím volným časem!

Nicméně práce nebyla taková, jakou jsem si představovala. Pořád jen sedět v kanclu nebylo pro mě, místo techniky jsem neustále řešila nějaké faktury a bylo tam taky spousta dalších problémů, které raději nebudu rozmazávat. Kromě toho jsem se tam pak začala nudit. Asi nějaký ten záběr prostě potřebuju. Doma jsem po 10 měsících oznámila, že potřebuju změnit práci a díky podpoře mé drahé polovičky s tím nebyl problém.

Našla jsem si místo ve firmě RAVEO, kde pracuju na pozici technického obchodníka. Řeším pohony - ať se to má točit, nebo posouvat. Je to pro mě výzva, protože ačkoliv jsem strojař, nejsem elektrikář, automatizaci jsem doteď znala jen povrchově, tudíž jsem se musela naučit opět něco nového.

No a v čem spočívá moje práce?

V podstatě jezdím k zákazníkům a snažím se jim vymyslet řešení na míru. V kanclu pak toto řešení dávám dohromady. Jedná se o ideální kombinaci techniky + kontaktu s lidmi, kacneláře + výjezdů.

I po půl roce ve firmě se stále učím. Sortiment je hodně obsáhlý a tak je potřeba nějaký ten čas. Nechci být obchodník, který jen odříká seznam miliardy dílů a plácne na stůl katalog. Jsem totiž taky aplikátor. Ráda práci rozumím a jestliže se mám s klientem bavit o konkrétní realizaci, potřebuju vědět, jestli tam dáme nějaký obyč AC, nebo jestli je potřeba sáhnout např. pro krokáč, co všechno dalšího je k nim potřeba, jak to naprogramovat, jestli je potřeba něco speciálního apod.

Mým favoritem jsou aktuálně zdvižné převodovky a cykloidní převodovky. Jsou to fakt šikovné věcičky a hlavně se zdvižkama se teď roztrhnul pytel, takže jim začínám už více rozumět a navrhovat systémy s tímto pohonem mě hrozně baví.

Nuže... nejsou to sice ty moje vysněné autíčka, ale práce je fajn, kolektiv je taky super a máme v práci několik parádních výhod. Suma sumárum jsem tam spokojená a k autíčkům se třeba jednou vrátím jinak :)